Mgr. Zdeněk Špíšek:
“Cestuji pro to, abych poznával přírodu a lidi, kteří v ní žijí, vůně vzdálených zemí a v neposlední řadě i sám sebe. Podařilo se mi navštívit většinu evropských zemí, podnikl jsem i delší cesty mimo Starý kontinent. Nejraději cestuji s malou skupinou lidí s fotoaparátem na krku a batohem na zádech. Ať už se toulám po horách, v pouštích nebo v deštném pralese je pro mne důležité, že vím,kam patřím a že se mám kam vracet. Takové cesty mi přináší krom vzpomínek i ponaučení jaké bezvýznamné problémy doma člověk řeší a bere je za životně důležité.“
V úterý 16. února 2016 zavítal již podruhé do naší knihovny přírodovědec, cestovatel a horský průvodce pan Mgr. Zdeněk Špíšek . Tentokrát nás svým poutavým vyprávěním zavedl do Afriky - přímo do Maroka a Západní Sahary, které procestoval se svými přáteli a rodiči. Zavedl nás nejen do měst Fes, Tetauen, Taza, Marakeše, s úzkými, těsnými uličkami nabarvenými namodro – tj. barvou moře, ale i do pouště a do hor, kde jsme viděli, jak v prostých podmínkách žijí místní domorodci, kteří se živí pastevectvím koz a ovcí. Ale pohostinnost jim určitě nechybí - vždy nabídli cestovatelům na osvěžení čaj a jejich typický chléb upečený v kamenné peci. I v tak nepříznivých podmínkách lze objevit v poušti faunu i floru – hady, ropuchy, brouky, ještěrky, opice či chameleony. Jedno ráno připravily opice cestovatelům neobvyklé probuzení skákáním po jejich stanech.
Jak poušť rozkvete, jsme viděli na záběrech pořízených těsně po dešti. A že se dá lyžovat na písečných dunách (na krátkých lyžích), to jsme mnozí netušili.
Starobylá města s památkami, maják, vrak výletní lodi jako atrakce na pobřeží, koželužny, kde se zpracovává kůže např. také pomocí holubího trusu a vápna, ochutnávka místních jídel z kozího či drůbežího masa a spoustou zeleniny, raději tepelně upravené, typický trh se známým smlouváním z ceny, to všechno nám pan Špíšek nabídl ve svém povídání.
Ochutnávka pravého marockého čaje a ukázka vázání tzv. „fézu“, což je dvoumetrový pruh látky, který se používá jako ochrana hlavy a obličeje proti písku při putování pouštní krajinou, byla vynikající tečkou na samotný závěr přednáškového odpoledne.
Blanka Janková
Více fotografí ZDE.
