V sobotu 18. února 2017 dopoledne se před Obecním úřadem objevil průvod podivných postav. V čele kráčel klaun s dědkem v županu, za nimi dvě dámy v kloboucích a nádražák s upířím úsměvem, také pravý upír celý od krve si vedl asi svoji další oběť – děvče s culíky, byl tam i kohout a indián, pohledná cikánka a beruška, liška a medvídek, malý klaun se držel čaroděje. Mezi všemi pobíhala děsivá smrtka pronásledovaná vojáčkem s puškou. Nejčilejší byl Křemílek s kasičkou. Vílu v zeleném obletoval velký motýl. A docela vzadu to jistili ti dva nejvyšší – husitský bojovník v ocelovém klobouku a příslušník Veřejné bezpečnosti s mohutným knírem a ještě mohutnějším břichem. Aby průvod mohl zvesela vykračovat doprovázel ho voják s kytarou.
Než se společnost vydala na cestu, bylo jim nabídnuto od starosty obce a paní účetní menší občerstvení a také předán klíč od obce na znamení, že v tento den mají mít maškary dveře zdejších domů pohostinně otevřeny. A tak tomu ve většině případů opravdu bylo.
Začalo se pěkně zostra – koblihy a slivovicí. Smrtka pomocí kosy nekompromisně zastavila i několik aut a řidiči se v obavě o svůj život raději ochotně a štědře vyplatili. Voják v maskáčích hrál a zpíval celou zhruba šestikilometrovou cestu po Cetkovicích a ostatní, pokud znali, rádi se přidávali. Zvláštní bylo, že velká část masek si několikrát s gustem zazpívala slavnou Kaťušu!
A co nám nabízeli? Koblihy prokládané vdolky a zalévané slivovičkou a jinými domácími produkty, k chuti přišly i jednohubky, tousty, řezy, buchty, chlebíčky, sekaná, minipizzy, věnečky, řízky, čokolády, cukroví, oplatky, i čaj se naléval a pil. Co se nesnědlo, stěhovalo se do připraveného koše jedné z dam, která se s ním, chudák, pak táhla tolik kilometrů.
V deset vyrazili od Obecního úřadu a v půl čtvrté došli v poněkud prořídlé sestavě do místního Hostince. Na koblížky, sekanou, řezy ani chuťovky z koše se už nikdo nemohl ani podívat a tak přišly na řadu utopenci, párky s hořčicí nebo hermelín a k tomu šel dobře na odbyt i suchý chleba.
Musím říct, že cetkovičtí občané jsou z velké části milí, usměvaví, mají rádi legraci a hlavně jsou pohostinní. Ale co je nejdůležitější – jsou štědří!! Za to jim patří velké uznání a poděkování.
Poděkování si zaslouží i všichni ti, kteří se v tento svátek Masopustu nestyděli namaškařit a rozdávat radost po celé naší velké a pěkné obci.
Dagmar Partyšová
Více fotografií ZDE.
