Pošta

Pošta

Již celé jedno století existuje v Cetkovicích také poštovní úřad. Pošta zde byla zřízena 30. září 1899. Do té doby byly pošty střediskové, s velikým okruhem působnosti. Doručování zásilek, zejména listovních, měli na starosti poštovní posli, kteří byli zaměstnanci jednotlivých obcí. Nejstarší známá pošta pro Boskovice a okolí byla v minulosti na tzv. císařské silnici Na Vaculce u Sebranic v hostinci zvaném Goldenbrunn - Zlatá studna. Šlo o zastávku koňské povozní pošty, která byla v provozu již od roku 1750. V té době byla ovšem využívána především vrchnostenskými úřadovnami, protože obyčejní lidé si příliš nedopisovali.

Významná změna nastala roku 1876, kdy začaly být poštovní zásilky doručovány po železnici a koňská pošta byla postupně rušena. Tento osud potkal i zastávku Na Vaculce, která byla přemístěna na nádraží ve Skalici. Zde dostala i nový, i když poměrně dosti složitý dvojjazyčný německočeský název Poštovní úřad Skalice - Zlatá Studně na nádraží Skalice - Boskovice. Podle archivních záznamů měly v té době Cetkovice dva obecní posly. Jeden byl určen pro pochůzky v obci s odměnou 50 zlatých ročně, druhý posel, s ročním honorářem 24 zlatých, se staral o doručování zásilek ze Skalice. Nejstarší dochované známé jméno poštovního posla je z roku 1883. Byl jím František Parolek z čp. 21. Dle výše odměny se zdá, že uvedenou službu ještě nevykonával pravidelně každý den.

Další změnu v poštovní službě přinesl rok 1889 s nově postavou dráhou Prostějov-Třebovice, jež měla odbočku do Jevíčka a Velkých Opatovic. Od této chvíle vykonávala poštovní službu pro Cetkovice pošta v Jevíčku, kde byl také úřad berní, soudní a gruntovní.

Konečně 30. září 1899 se dočkaly zřízení vlastní pošty také Cetkovice. Úřední záznam o této události se sice nedochoval, zato však existuje přípis c. k. poštovní spořitelny ve Vídni ze dne 9. října 1899, kterým se zřizuje spolu s poštovní úřadovnou v Cetkovicích také sběrna poštovní spořitelny s označením V. Cetkowitz (Mähren) 731. Za tím účelem obdrželi zaměstnanci nově zřízeného poštovního úřadu příslušné formuláře spolu s předpisy pro výkon služby u poštovních spořitelních úřadů sepsanou c.k. vládním radou Johannem Schönem. Do funkce poštmistra byl ustanoven kupec František Vyšinka z čp. 62, poštovním doručovatelem se stal Jaroslav Kubín z čp. 115.

I po zřízení poštovní úřadovny v Cetkovicích však musel poštovní posel jezdit ještě plných devět let pro zásilky do Jevíčka, než došlo v roce 1908 k prodloužení železnice z Velkých Opatovic do Skalice a než byla pro Cetkovice postavena vlastní zastávka s určením pro osobní, nákladní a listovní přepravu.

Po Jaroslavu Kubínovi, který se z obce odstěhoval na severní Moravu, se stal poštovním doručovatelem Josef Parolek z čp. 7. Po něm vykonávala až do roku 1958 uvedenou službu jeho dcera Anastázie Parolková, pak Marie Klementová z čp. 109, dále Marie Skařupová z čp. 81, Marie Parolková z čp. 181, pak Mirka Nárožná z čp. 191 a další.

V roce 1908 došlo k rozšíření poštovního obvodu Cetkovicc o tzv. poštovny v Uhřících a Světlé. V Uhřících byla poštovna umístěna zpočátku u Langrů, od roku 1918 u Ambrozů-Petrů. Její vedoucí měl titul poštovský (v Uhřících bylo užíváno místního názvu počtovský). Poslední počtovskou zde byla Julie Petrová, která až do roku 1977, kdy byla zdejší úřadovna zrušena, chodila pro listovní i balíkové zásilky do Cetkovic a poté je sama v Uhřících i roznášela. Ve Světlé byla zřízena poštovna v hostinci u Korbelů-Dokoupilů. Poštovní zásilky sem až do roku 1960 přinášela cetkovická listonoška Anastázie Parolková. Po reorganizaci státní správy v roce 1960 byla Světlá přiřazena k poštovnímu úřadu v Šebetově. První cetkovický poštmistr Frantisek Vyšinka vykonával svěřený úřad do 6. března 1922, kdy tragicky zahynul. Byl zastřelen neznámým pachatelem. Jeho totožnost nebyla nikdy vypátrána. Po Vyšinkově smrti byla poštovní úřadovna přemístěna z jeho domku na usedlost F. Kubína na čp. 27, kde se jako vedoucí pošty postupně vystřídali: František Nečas, František Štěpánek, František Kaláb, Marie Vlčková, Josef Procházka, František Soural, Marie Hlinková (1934-1962), Jarmila Sychrová (1962-1997) a slečna Monika Sedláčková z Vanovic.

V roce 1926 byl na poštu zaveden telefon, který byl napojen na poštu ve Velkých Opatovicích. V době druhé světové války (23.3.1940) došlo k opětovnému přemístění poštovního úřadu z usedlosti čp. 27 zpět na usedlost čp. 62 do bývalého domku poštmistra Vyšinky. Dům byl v té době v majetku jeho vnučky Jarmily Hyánkové, bytem v Praze. V roce 1962 budovu koupil tehdejší MNV, který zde umístil svoje úřadovny a přechodně i mateřskou školu. V roce 1978, kdy došlo k vnitřní úpravě budovy, byla poštovní úřadovna přemístěna z přední místnosti do prostor dříve užívaných mateřskou školou. Zajímavý je také údaj, že v prvních letech po skončení druhé světové války vozili na místní vlakovou zastávku a zpět do vesnice zásilky smluvní formani. V letech 1948 až 1949 to byl např. Alois Kubín z čp. 66 a Vincenc Korčák. Od roku 1950 vykonávali již trvale tuto práci zaměstnanci pošty. Prvními z nich byli Ladislav Barva a František Hloušek. V roce 1965 převzala cetkovická poštovní úřadovna také vyřizování pravidelných měsíčních inkas a poplatků.

Použitá literatura:
Cetkovice včera a dnes, Dagmar Skryjová